Německý ovčák

Historie

Dříve německý ovčák jako takový neexistoval. Rozlišné typy psů se používali k pasení ovcí, ale pro majitele těchto psů byl důležitý daný okamžik a využití a nepřemýšleli o budoucím chovu, natož o nějakém standardu. Standard NO byl stanoven dne 23. března 1899 podle A. Mayera a Maxe von Stephanitze.

Rytmistr Max von Stephanitz byl zakladatelem chovu NO a byl také prvním předsedou SV v letech 1899 až 1935. Byl majitelem psa Hektor Linksrhein, který byl později přejmenován na Horand von Grafrath. Pro něj byl Horand ztělesněním a splněním jeho snu; byl velký - jeho kohoutková výška byla asi 61-62 cm.. Což by i z dnešního pohledu byla solidní střední výška. Měl silné kosti, nádherné linie a ušletichlou tvarovanou hlavu, čistě stavěné a svalnaté tělo, které bylo plné energie. Tento pes byl jako první zapsán do nové plemenné knihy SV Zuchtbuch für Deutsche Schäferhunde (SZ), měl tedy číslo SZ 1. Číslo SZ 2 měla poté Mari von Grafrath - byli to první registrovaní němečtí jedinci, jejichž potomci žijí dodnes. Max von Stephanitz je autorem knihy ''Deutscher Schäferhund im Wort und Bild'', která by jistě neměla chybět žádnému milovníku NO 😉. Nebýt pana Stephanitze, nikdy by toto plemeno nevzniklo a díky němu žije tohle plemeno dodnes, které můžeme nadále obdivovat jako on kdysi.

Horand von Grafrath (ležící) a Mari von Grafrath (stojící)


Vlastnosti německého ovčáka

K nejdůležitějším vlastnostem u NO patří pevné nervy, vyrovnanost, loajalita, sebevědomí, pozornost, ovladatelnost a neutuchající touha pracovat pro svého pána. Díky jeho vlastnostem se jedná se všestranně využitelného psa a také jednoho z nejrozříšerěnšjích plemen na světě.
Díky jeho využitelnosti a všestranosti se používá v nejrůznějších sportech - IPO, agility, obedience, dog dancing, ale i jako policejní, zachránařský nebo vodící pes.

Z toho vyplývá, že německý ovčák byl a je pracovní plemeno, které potřebuje stále zaměstnávat! Byla by velká škoda, kdyby se toto plemeno jednou stalo pouze okrasou pro majitele.

Německý ovčák je velice inteligentní, učenlivý, vytrvalý, loajální, sebevědomý, pozorný, oddaný a věrný svému pánovi.


Vzhled

Hlava:

  • Hlava je klínovitého tvaru, je přiměřená velikosti těla (délka hlavy odpovídá zhruba 40% kohoutkové výšky), aniž by působila těžkopádným dojmem nebo byla příliš dlouhá, v celkovém zjevu suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany jen mírně klenuté, bez anebo jen s málo znatelnou rýhou uprostřed čela. Poměr mezi temenem a obličejovou částí činí 50% ku 50%. Šíře temene má zhruba odpovídat délce temene. Temeno se při pohledu shora od uší ke špičce nosu stejnoměrně pozvolna zužuje a přechází přes neostrý čelní sklon v klínovitě formovanou obličejovou část hlavy (tlamu). Horní a dolní čelist musí být silně vyvinuté. Hřbet nosu je rovný, prohnutí nebo vyklenutí jsou nežádoucí. Pysky pevně přiléhající, uzavřené a tmavě zbarvené.
  • Nos:
    Musí být černý.
  • Chrup:
    Musí být silný, zdravý a úplný (42 zubů podle zubního vzorce). Německý ovčák má nůžkový skus, což znamená, že řezáky musí do sebe nůžkovitě zapadat, přičemž řezáky horní čelisti nůžkovitě přesahují řezáky dolní čelisti. Klešťový skus, předkus a podkus jsou vady, taktéž větší mezery mezi jednotlivými zuby (postavení s mezerami). Vadné je i zcela rovné řazení řezáků. Čelisti musí být silně vyvinuté, aby zuby mohly být zasazeny v zubní liště pevně.
  • Oči:
    Středně veliké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo položené, ale ne vystupující. Barva očí má co možná nejtmavší. Světlé, pichlavé oči jsou nežádoucí, protože nepříznivě ovlivňují výraz psa.
  • Uši:
    Německý ovčák má postavené středně veliké uši, nesené vzpřímeně a směřující stejným směrem (ne stažené do stran), sbíhají se do špičky a ušní boltce jsou otočené kupředu. Překlopené a visící uši jsou vadné. Uši složené dozadu při pohybu popřípadě v klidu nejsou vadou.

Krk:

  • Silný s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez volné kůže na hrdle (bez laloku). Úhel s trupem (s horizontální linií) činí přibližně 45o.

Trup:

  • Hřbetní linie probíhá bez znatelného přerušení od nasazení krku před dobře vyvinutý kohoutek a přes vodorovný zcela lehce spadající hřbet až ke slabě spadající zádi. Hřbet je pevný, silný a dobře osvalený. Bedra jsou široká, silně vyvinutá a dobře osvalená. Záď má být dlouhá, mírně spadající (asi 23o k horizontále) a bez přerušení hřbetní linie přechází do nasazení ocasu.

Hrudník:

  • má být přiměřeně široký, spodní část hrudníku má být dlouhá a výrazná. Hloubka hrudníku činí zhruba 45 až 48% kohoutkové výšky. Žebra by měla být přiměřeně klenutá, sudovitý hrudník je vadou stejně jako plochá žebra.

Ocas:

  • Dosahuje nejméně k hleznu, nepřesahuje však polovinu nártu. Na spodní straně srst poněkud delší. Ocas je nesen svěšený v mírném oblouku, při vzrušení a pohybu je nesen poněkud výš, nepřesahuje však horizontální linii hřbetu. Operativní úpravy jsou zakázané.

KONČETINY:

Hrudní končetiny:

  • musejí být ze všech stran rovné, zepředu dokonale rovnoběžné. Lopatka a rameno jsou stejné délky a silným svalstvem pevně připevněny k trupu. Ideální úhel mezi lopatkou a ramenem je 90o, zpravidla až do 110o.
  • Při statickém posouzení, ani v pohybu nesmí být lokty vybočené ani vtlačené. Předloktí ze stran rovné a navzájem dokonale rovnoběžně postavené se suchým a pevným osvalením. Nadprstí má délku cca 1/3 předloktí a svírá s ním úhel cca 20o - 22o. Příliš šikmo postavené (více než 22o) i příliš strmě postavené nadprstí (méně než 20o) ovlivňují použitelnost psa a zvláště jeho vytrvalost.
  • Tlapy:
    jsou okrouhlé, dobře uzavřené a klenuté, polštářky tlap tvrdé, ale ne drsné. Drápy jsou silné a tmavé.

Pánevní končetiny:

  • Postavení pánevních končetin je poněkud posunuté dozadu, přičemž zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovnoběžné. Stehenní a holenní kost jsou přibližně stejné délky a tvoří úhel cca 120o, stehna jsou silná a dobře osvalená. Hlezna jsou silně vyvinutá a pevná, nárt stojí svisle pod hlezny.
  • Tlapy:
    Tlapy jsou dobře uzavřené, lehce klenuté, polštářky tvrdé a tmavé barvy, drápy silné, zahnuté a rovněž tmavě zbarvené.

Chody:

  • Německý ovčák je klusák. Končetiny musí svojí délkou a úhlením vzájemně ladit tak, aby se pánevní končetina mohla pohybovat až pod střed těla a hrudní končetina mohla dosahovat stejně daleko kupředu, aniž by to zjevně narušilo hřbetní linii. Každý sklon k přeúhlení pánevních končetin snižuje pevnost a vytrvalost a tím také použitelnost psa. Při správném poměru stavby těla a úhlení končetin je výsledkem prostorný pohyb probíhající nízko nad zemí budící dojem nenucenosti. Hlava je lehce vychýlená vpřed a ocas je mírně zvednutý; při rovnoměrném klidném klusu je výsledkem plynulá a ničím nepřerušené hřbetní linie probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu.

Kůže:

  • Kůže je (volně) přilehlá k tělu bez viditelných vrásek a záhybů.

OSRSTĚNÍ:

  • Německý ovčák je chován ve dvou variantách srsti: dlouhé a krátké srsti - obě varianty s podsadou
  • Krátkosrstý:
    krycí srst by měla být co možná nejhustší, přiměřeně tvrdá a správně přiléhající. Na hlavě včetně uší, na přední straně chodů, na tlapkách a prstech krátká, na krku s více a silnější srstí. Na zadní straně chodů se srst prodlužuje až k spodní části přední nohy resp. zápěstnímu kloubu, na zadní straně stehna vytváří masivní "kalhoty".
  • Dlouhosrstý:
    krycí srst by měla být dlouhá, měkká a ne těšně přiléhající s praporci na uších a chodech, husté "kalhoty" a hustý ocas s praporcem tvořícím se směrem dolů. Na hlavě okolo vnitřku uší, na přední straně chodů, na tlapkách a prstech krátká, na krku delší a silnější srst. Na zadní straně chodů se srst prodlužuje až k spodní části přední nohy resp. zápěstnímu kloubu a vytváří na zadní části stehen znatelné "kalhoty".
  • BARVY:
    Černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až světlešedými znaky. Celočerná, jednobarevně šedá, nebo šedá s tmavým vlkošedým zbarvením, s černým sedlem a maskou. Nenápadné malé bílé znaky na hrudi nebo světlé zbarvení na vnitřních stranách končetin jsou přípustné, ač nežádoucí. Čenich musí být vždy u každého zbarvení černý. Psi bez masky, se světlýma až pichlavě žlutýma očima, světlých až bělavých znaků na hrudi a na vnitřní straně končetin, s bílými drápy nebo červenou špičkou ocasu se považují za slabě pigmentované. Podsada je vždy lehce našedlá. Bílá barva není přípustná.

VELIKOST / VÁHA:

  • Psi:
    výška v kohoutku 60 - 65 cm
    váha 30 - 40 kg
  • Feny:
    výška v kohoutku 55 - 60 cm
    váha 22 - 32 kg
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky